🎤 Zakázat plošně sociální sítě všem pod 15 let? Tudy cesta nevede. Poslechněte/přečtěte si pro a proti. Dlouhé čtení.

#tyden je občas i čtvrteční podcast. Poslouchatelný na Substacku i na obvyklých podcastových platformách. Nic nestojí, ale nedělní velký #tyden má hutnou placenou podobu. Potěšíte, pokud se stanete předplatiteli. Tento díl je povídání vytvoření AI (Notebook LM) na základě dlouhé analýzy, kterou si můžete kompletně přečíst.

👎 Macron chce ve Francii zakázat sociální sítě dětem pod 15 let. Prý to udělají, pokud to neudělá celá EU. Jestli si myslí, že tohle zamezí tomu, co se stalo (15letý ubodal pracovnici školy), tak opravdu už nejde být víc mimo.

Sociální síť je mimochodem i YouTube. Běžné. místo pro pohádky pro malé děti. A jestli je na sociálních sítích obsah, co nemají děti vidět? Věc rodičů, a ne nesmyslného plošného zákazu.

Ale pojďme si probrat nepodstatnější body proč ne

* Jako skoro vždy, definice sociálních sítí je vágní – YouTube, herní platformy (Minecraft může také být sociální síť), Discord, dokonce i WhatsApp mohou spadat pod tuto kategorii

* Ověřování věku je složité a problematické - facial recognition, jak navrhuje Macron, vyvolává obavy o soukromí

* Obcházení zákazu bude relativně snadné (VPN, účty rodičů, sourozenců)

Proti zákazu?

Plošný zákaz místo cílených opatření

Plošné zákazy jsou neefektivní a pouze "odkopávají problém do budoucna". Namísto řešení konkrétních problémů vytváří nové komplikace a nutí děti hledat méně regulované alternativy

Rodičovská odpovědnost vs. státní paternalismus

Rodiče, kteří aktivně používají sociální sítě, jsou lépe vybaveni k řízení vlivu těchto platforem na své děti. Státní paternalismus podkopává rodičovskou autonomii a odpovědnost při výchově dětí v digitálním světě.

Omezení přístupu k vzdělávacímu obsahu (YouTube tutoriály, vzdělávací kanály)

YouTube obsahuje obrovské množství vzdělávacího obsahu a je klíčovým zdrojem informací pro mladé lidi, včetně tutoriálů a vzdělávacích kanálů. Australská vláda dokonce udělila YouTube výjimku ze zákazu sociálních sítí právě kvůli vzdělávací hodnotě

Digitální gramotnost se učí praxí, ne izolací

Výzkum EU Kids Online jasně ukazuje, že děti s lepšími digitálními dovednostmi jsou schopny lépe zvládat online rizika a že "výuka bezpečnosti online nemusí omezovat jejich online příležitosti". Digitální dovednosti jsou propojené – kdo se naučí jednu dovednost, zvládne lépe i ostatní1.

Svoboda informací a komunikace

Děti mají podle Úmluvy o právech dítěte právo na svobodu vyjadřování, včetně "svobody hledat, přijímat a sdílet informace všeho druhu prostřednictvím jakýchkoli médií dle vlastní volby". Zákaz sociálních sítí významně omezuje tato základní práva dětí

Vědecké důkazy o neefektivitě zákazů

Nedávný výzkum publikovaný v odborném časopise ukazuje, že "neexistují adekvátní důkazy pro závěr, že růst duševních onemocnění u mladých lidí je způsoben sociálními sítěmi". Studie také prokazují, že zákazy mohou způsobit více škody než užitku, včetně pocitů izolace a nedostatečně rozvinutých digitálních dovedností.

Paradox zranitelnosti

Výzkum ukazuje, že děti, kterým rodiče zakazují technologie, sice méně často narážejí na znepokojující obsah, ale pokud se s ním setkají, podstatně hůře mu čelí kvůli nedostatku zkušeností. Zranitelné děti si sice uvědomují online rizika a vyvinuly různé strategie zvládání, ale lepší digitální dovednosti jim paradoxně pomáhají lépe se chránit.

Nevymahatelnost vůči platformám

Ověřování věku online vytváří "všemožné problémy" a vyžaduje technologické zprostředkovatele, což je zásadně odlišné od jednoduchého ověření totožnosti v reálném světě. Technické výzvy zahrnují obavy o soukromí při používání rozpoznávání obličeje a snadné obcházení pomocí VPN nebo sdílených účtů.

Pro zákaz?

Ochrana duševního zdraví dětí

Výzkumy ukazují souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršeným duševním zdravím mladých lidí. Britští vědci potvrdili lineární vztah mezi vyšší mírou úzkosti a deprese a časem stráveným na sociálních sítích, přičemž čím déle dospívající čas na sociálních sítích tráví, tím častěji u nich byly zaznamenány příznaky úzkosti a deprese.

Zejména existují tzv. "období citlivosti", kdy mají sociální sítě na psychiku dospívajících nejvýznamnější vliv – u dívek mezi 11-13 lety a u chlapců mezi 14-15 lety, přičemž zvýšené používání během těchto období predikuje snížení životní spokojenosti o rok později.

Prevence kyberšikany

Třetina dětí a dospívajících někdo online zesměšňoval kvůli vzhledu, což vede k vážným psychickým dopadům. V pražských školách se situace sice mírně zlepšila, ale slovní i fyzické napadání ve virtuálním prostoru nadále představuje významný problém.

Kyberšikana může vést k rozvoji úzkostí a depresí a v krajních případech i k sebevražedným myšlenkám, přičemž anonymita a vzdálenost spojené se sociálními médii představují ideální prostředí pro rozvoj tohoto negativního chování.

Snížení závislosti na sociálních sítích

Až 30 % dětí ve věku 11-15 let a téměř 50 % dospívajících užívá sociální sítě rizikově, přičemž do kategorie problematického užívání spadá 5-13 % dětí ve věku 11-15 let a až 34 % studentů ve věku 15-16 let. Počet problematických uživatelů v Česku vzrostl z 5 % v roce 2018 na 8 % v roce 2022. Děti v riziku digitálních závislostí uvádějí 2 - 6krát častěji než jejich vrstevníci zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole nebo dopady na čas trávený s kamarády a rodinou.

Ochrana před nevhodným obsahem

Více než polovina českých dětí mladších 13 let používá služby, které jsou pro ně nevhodné a rizikové, přičemž všechny dominantní sociální sítě mají definován věkový limit 13 let. Longitudinální studie ukazuje, že expozice obsahu s tématem sebepoškozování na Instagramu může vést k rozvoji suicidálních ideací, emoční lability a riziku sebepoškozování v následujících týdnech.

Děti běžně vylepšují svoje fotky pomocí filtrů, což vede k nereálným očekáváním – jen každé druhé dítě je spokojené se svým obličejem po konfrontaci s upravenou realitou na Instagramu, 7,5 % dětí se kvůli špatnému pocitu ze sebe začalo omezovat v jídle a % redukovalo příjem potravy na minimum.

Jenže co tedy s tím?

Než budu pokračovat, tak jedno podstatné – Austrálie již podobný zákaz pro děti do 16 let schválila (v listopadu 2024) a EU (skutečně) pracuje na širších opatřeních. Celé je to součást trendu k větší regulaci Big Tech – určitým způsobem logickou aktivitu vyvolanou tím, jak bigtech (a sociální sítě zejména) negativně ovlivňuji nejen děti

Jenže, jak už bylo naznačeno výše – pokud se bude bavit o dětech a sociálních sítích, tak existuje dostatek nástrojů v podobě rodičovské kontroly. A zároveň, opět uvedeno výše, tady má mít přednost rodičovská odpovědnost, a ne další vměšování paternalistického státu.

Dalším nástrojem tu je jednoznačně digitální gramotnost ve školách a můžeme zahrnout i to, že máme média (klasická, noviny, televizi, rádio) a influencery, kteří dokáží (a měli by) velmi dobře učit všechny zúčastněné, jak se sociálními sítěmi zacházet.

Jestli se má stár (respektive EU) do něčeho vměšovat, tak ideálně hlavně a jen do transparentních algoritmů, ochrany soukromí, dodržování zákonů, postihování dark patterns a řady dalších jasně definovaných věcí. Z nichž řada, důležité dodat, je už dávno určena zákony či předpisy.

Tedy, jednoduše řečeno, důslednou regulací samotných platforem. Kde víme, minimálně poslední dekádu, že regulace a řešení přicházejí prakticky vždy až poté, když už je pozdě. Což v současnosti mimochodem spadá pod již uplatňovanou DSA (Digital Service Act).

Co vlastně takový zákaz sociálních sítí znamená?

Australský příklad dost jasně ukazuje, jak komplikované něco takového je.

Sociální sítě musí nejprve identifikovat všechny uživatele mladší 16 let na svých platformách, což je samo o sobě obrovský technický problém. Jak už také bylo naznačeno výše, vyžaduje to ověřování věku a tím i totožnosti. Včetně existence záplavy cest, jak se podobným omezením vyhnout.

Zákaz může odříznout nejzranitelnější mladé lidi, včetně LGBTQIA a migrantských teenagerů, od podpůrných sítí. Ale dopadne i na další společenské/sociodemografické skupiny.

Někdo bude muset určit co to vlastně je “sociální síť”, tedy které budou zakázány a které nikoliv.

Příklad z Austrálie je na samém počátku (v platnost reálně vstoupí až v prosinci 2025), takže praktické poučení prozatím není možné, natož zjištění dopadů.

Důležité zdůraznit je, že Austrálie může uložit pokuty až 49,5 milionu australských dolarů (770 milionů korun) provozovatelům, kteří nebudou zákaz dodržovat. Nejen že to bude obtížně vymahatelné (jak se bude dokazovat, že na platformu bylo vpuštěno dítě), ale hlavně to může velmi rychle vést k tomu, že platformy Austrálii opustí kompletně (tak jak to bylo po snaze vydírat Google s placením z Zprávy Google).

Výhoda přístupu bez “zakažme vše”

Přístup EU v porovnání s tím, co chce Macron (a co udělal Austrálie) je tak praktičtější. EU nesází na věkové zákazy, ale na povinnosti platforem:

* Lepší nástroje rodičovské kontroly

* Bezpečnější design pro děti

* Transparentnější algoritmy

* Lepší moderování obsahu

* Zachovává přístup k prospěšnému obsahu

* Nezavádí problematické ověřování věku

* Klade odpovědnost na platformy, ne na rodiče nebo státy

* Flexibilnější řešení podle typu služby

K předposlednímu bodu bych osobně ale přeci jen poznámku měl. Mám za to, že odpovědnost by měla být kladena na rodiče.

POZNÁMKA: Podcastová podoba je vytvořená Notebook LM od Google, tedy umělou inteligencí. Té předložíte text (výše uvedený) a ona vytvoří “rozhlasovou podobu” se dvěma moderátory. Před nedávnem přidali i češtinu. A …. no, není to špatné.

Get full access to #TYDEN ~ Týdenní přehled at rychlofky.substack.com/subscribe